Symboly obce.

Popis vlajky (uvedené zastupitelstvem obce) v poměru šířky k délce 2:3 (100 : 150 cm): List je tvořen dvěma vodorovnými pruhy o stejné šířce. Horní modrý pruh znázorňuje čistotu ovzduší a vodní plochy v obci. Dolní žlutý pruh znázorňuje zemědělskou obec. V jedné třetině délky vlajky k žerdi je emblém, znázorňující figury v podobě uděleného znaku obce předsedou Poslanecké sněmovny dne 14. 1. 2010.

Popis uděleného znaku obce (uvedený Poslaneckou sněmovnou): Ve zlatém štítě modrý hrot se třemi vyrůstajícími zlatými obilnými klasy, prostřední vyšší, provázený dvěma čelně postavenými modrými radlicemi.
Doplňující popis uděleného znaku (uvedené zastupitelstvem obce): Modrá špice se třemi zlatými obilnými vztyčenými klasy, znázorňující obec se zemědělskou výrobou, především pěstováním obilnin. Vpravo a vlevo od špice, která znázorňuje věž dominanty obce, jsou po stranách umístěny svislé modré radlice, znázorňující obec se zemědělskými pozemky, především s ornou půdou.

Emblém je odvozen od přírodních podmínek v obci s převažujícím charakterem zemědělské obce, tedy motivy zemědělské.
 

Obecní symboly mohou fyzické nebo právnické osoby používat jen se souhlasem zastupitelstva obce.

Znak obce může být trvale umístěn
            na obecních budovách, trvale umístěn či jinak užíván v úředních místnostech obce, v záhlaví písemností a dokumentů obce a obecního úřadu, na vývěsních skřinkách a úřední desce obce

• na objektech, vozidlech a stejnokrojích (rukávové nášivky) Sboru dobrovolných hasičů Výrava
• na orientačních, informačních a propagačních tabulích nacházející se v katastru obce
• na propagačních materiálech vydávaných obcí (přívěsky, mince, klíčenky, odznaky, samolepky, trička a čepice, hrnky a sklenice, tašky a propisky)
• na pečetidle obce, na samonamáčecím razítku obce
• k užívání obecní vlajky není nutný souhlas obecního zastupitelstva.

Vlajka může být užívána vhodným a důstojným způsobem

• při všech akcích konaných obcí
• může být vyvěšována či jinak užívána ve významné dny obce
• může být vyvěšována rovněž při všech státních svátcích, avšak vždy jen v přítomnosti státní vlajky
• může být trvale umístěna v místnostech obecního úřadu (zasedací místnosti)
•  

Základní charakteristické rysy obce ve vztahu k obecním symbolům

            První zmínka o Výravě je z roku 1406, ale dá se předpokládat, že Výrava vznikla zřejmě někdy v 13.stol. Usuzuje se tak na základě vzniku okolních obcí, které byly založeny německými kolonisty v tomto století a o čemž hovoří i stejné ulicovité a protáhlé uspořádání obce. Obec Výrava byla součástí opočenského panství a později smiřického a to až do zrušení poddanství roku 1848/49. V tomto roce byla spojena s osadou Dolní Černilov v jednu katastrální a politickou obec. Velký rozvoj obce nastává po roce 1991, kdy Výrava získává opět svou samostatnost, kterou pozbyla v roce 1976, kdy byla připojena ke střediskové obci Černilov
               Obec  Výrava leží v Královéhradeckém kraji, 15 km severovýchodně od Hradce Králové v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině. Obec se skládá ze dvou částí, obce Výrava a místní části Dolní Černilov. Za obcí, která leží v rovině, se rozkládá nízká opuková vrchovina Hřiby. Spádová oblast je Hradec Králové, kde jsou téměř všechny úřady s působností pro obec Výrava. Východní hranice katastru je tvořena hranicí okresu Rychnov nad Kněžnou a severní hranice je tvořena hranicí okresu Náchod.
               Katastrální území Výrava 787671 má zemědělské půdy 766,3901 ha (90,66 %) z celkové výměry 845,3608 ha a z toho je 724,8773 ha (85,75 %) orné půdy. Půda je hlinito-jílovitá se spodinou jílovitou, těžce propustnou, na které se daří dobře obilí.
               Katastrem Výrava protékají tři vodní toky, Libnikovský potok, Malostranský potok a obcí protéká Výravský potok. Ve vlastnictví obce jsou tři neprůtočné nádrže. V rámci katastru byly vybudovány dvě biocentra “ve Vrbičkách” a “v Ráji”. Charakter krajiny dokládají i historické názvy pozemků jako “Na rybnikách; Na ostrově; Na stavech, což se nazývaly rybníky; Zadní na mokřinách”
               Obec se nachází v oblasti s čistým životním prostředím. Na celém katastrálním území nejsou žádné zdroje na znečišťování prostředí. Emise výfukových plynů znečišťující ovzduší je podél silnice II.třídy. K vytápění rodinných domků je převážně používáno tuhých paliv na bázi hnědého uhlí, nebo kombinované elektro-uhlí. V malé míře na jiná paliva či el. přímotopy.
              V obci Výrava je v produktivním věku 60 % mužů i žen. Průměrný věk je 42 roků, což je poměrně vysoký. Největší počet občanů, v současnosti 20, pracuje v Zemědělském družstvu vlastníků ve Výravě a v soukromém zemědělství 4. Ostatní občané většinou dojíždí za prací do spádové oblasti Hradec Králové.
                Ve Výravě se narodil 2. února 1879 František Voltr, ředitel hospodářské školy ve Znojmě. Napsal Základy zemědělské správovědy a všeobecnou nauku pro rolníka a články do odborných listů zemědělských.
 
 
 
Vypracoval Ing. František Schwarzer, starosta obce