Reportáž z výletu seniorů do Kutné Hory 25. 4.

V rámci komunitní práce naše MAS NAD ORLICÍ uspořádala výlet pro seniory do Kutné Hory. Místo bylo vybráno ze získaných dotazníčků od účastníků předešlého výletu, a také při pravidelných setkáních, kde se Kutná Hora zmiňovala velmi často. Vyjíždělo se v časných ranních hodinách. Díky tomu jsme ovšem mohli pozorovat krásný východ slunce, který předesílal nádherný den. O naši bezpečnost a pohodlnou jízdu se postaral náš již spolehlivý dopravce. Jejich krásný a velmi pohodlný autobus si senioři vždy velmi chválí.  Dovolím si citovat jednu pasažérku: „Jéé tak krásným autobusem jsem ještě nikdy nejela „. To mě, i pana řidiče velmi potěšilo hned zkraje dne. I přes nečekanou objížďku jsme všichni v pořádku a s dobrou náladou dorazili do Kutné Hory včas. U Chrámu sv. Barbory náš již očekával velmi příjemný průvodce. Pán velmi ohleduplně počkal, než se již hůře pohyblivý účastníci dostaví.  Zvolení prohlídky chrámu s průvodcem byla velmi dobrá volba, jelikož jsme se mimo všeobecně známé informace dozvěděli i mnoho jiných zajímavých podrobností. Mohu například vypíchnout, že chrám se až do své podoby stavěl skoro 600 let, dle toho, jak v dobách minulých docházelo stříbro na stavbu chrámu. U této informace se naši senioři velmi pobavili, protože si dali srovnání s dnešními stavbami, a prý to vlastně dnes není zas až tak hrozné ????. Pan průvodce nám také ukazoval rozdíl v pískovci, který byl použit na stavbu. Vyprávění bylo velmi hezké, pan průvodce měl příjemný hlas a bylo znát, že provázení pro něj není jen prací, ale též koníčkem. Po krásné a zajímavé prohlídce ikony Kutné Hory jsme se všichni společně přesunuli na oběd. Velmi nás potěšilo, že ještě pár minut před otevřením restaurace nás vpustili dovnitř, poněvadž se začal zvedat studený vítr.   Naši senioři měli zamluvené menu v podobě hovězího vývaru s nudlemi, svíčkové na smetaně, nebo řízek. Všichni si velmi pochvalovali jak ohromné porce, tak chuť. U obědu jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna si mohla dál vychutnávat klid po obědě, dát si kávu, či se projít po okolí. Druhá skupinka zamířila na prohlídku muzea knihtisku. Prohlídkou v muzeu nás provedl sám ředitel muzea. Oceňovali jsme nadšení a lásku s jakou o strojích a práci tisku vyprávěl. Názorně nám ukázal, jak fungovali starší stroje. V jejich muzeu se nachází jeden z posledních funkčních strojů. Naši účastníci byli velmi nadšení, obzvláště pánové. Jejich rozjasněné obličeje pro mě byli velkou odměnou ????. Z muzea si také každý, kdo chtěl odnesl vlastně vyrobenou pohlednici. V odpoledních hodinách jsme se všichni sešli a společně k vyrazili k autobusu. Tempo jsme samozřejmě uzpůsobili pomalejším účastníkům. Pomalejší tempo je pro nás pracovnice, vždy vítanou příležitostí ke komunikaci se seniory. Povídáme si s nimi a jsme pro ně vítanou společností. Vyslechneme, respektujeme jejich názor, přidáme úsměv. Po cestě zpět byla v autobuse velmi veselá nálada. To i díky z jednomu účastníků, který byl hodně veselá kopa. Rozesmával jak řidiče, účastníky, tak i my pořadatelky jsme chvílemi  brečeli smíchy. Na zpáteční cestě jsem poděkovala všem účastníkům za důvěru, kterou do nás vložili, řidiči a panu majiteli autobusu za bezpečnou jízdu. Také jsem poprosila a poté rozdala dotazníčky s otázkami, kam by se chtěli podívat příště. A též o pár slov k zpětné vazbě. Zpětná vazba mě i mým kolegyním udělala ohromnou radost. Je krásné číst, že byli spokojeni, že velmi rádi pojedou zas, že nás pochválí za organizaci a ohleduplnost.